Otvírání studánek

Nádherně teplý víkend jakoby ani nepatřil do dubna. Přes noc se v zahradách objevily bílé třešňové nevěsty a majitelé pozemků vytáhli sekačky a vrhli se na stínání hlav sedmikráskám. Taková škoda!
Po hrozně dlouhé době jsem se dostala ke své velmi zanedbávané skalce a rozhodla jsem se umístit do ní svou křišťálovou studánku. Letošní mrazivé zimě podlehly dva keříčky saturejky a chuděra mateřídouška přežila jen tak tak. Do vzniklé proluky jsem zaryla studánku a obsázela ji tymiánem, netřesky a ještě něčím, co neumím pojmenovat.

Do vody jsem chtěla původně naházet jabloňové květy, ale jabloně u nás ještě nekvetou, tak jsem přece jen musela oškubat pár sedmikrásek. Omlouvám se.

Moje skalka je vůbec dost zvláštní, vlastně je to taková zvlčelá bylinková zahrádka. Máta a dobromysl si spokojeně bují a zabydlují si další a další prostory, takže koncem léta mám všude voňavou kvetoucí džungli, zatímco zjara vypadá skalka hrozně vypelichaně. Po okrajích to zachraňují různé skalničky a jarní kytičky, ale jakmile trošku zasvítí punťa a zaprší k tomu, bylinky zešílí a začnou ty mrňavé rostlinky vehementně vytlačovat. Ale teď ještě nepřišel jejich čas. Zatím na všech frontách vítězí plicník se svými růžovo fialovými květy a je to dobře, protože se na něm krmí spousta včelích medvídků.

A u nás ještě sekačka spí a sedmikrásky si mohou v klidu kvést a nemusí se bát o hlavu.

ROBOTI

Vracím se ještě ve vzpomínkách k jednomu projektu z loňského roku. Všechny nás moc bavil a ráda na něj vzpomínám.
Které dítě někdy nesnilo o tom, že má kamaráda podle svých představ jen a jen pro sebe. Že tu bude někdo, kdo ho vždycky vyslechne (ano, měli by to být rodiče, vím, ale kdo z nás má pokaždé dost času???), kdo si s ním bude hrát, kdo mu pomůže uklidit pokoj?
Tenhle projekt jsem nazvala MŮJ ROBOT a do přípravy jsem zapojila i tatínky a dědečky. Děti si z půd a garáží přinesly spoustu různých diod, lamp, elektronek a jiných hejblátek, jejichž jména ani neznám. Na keramický základ, částečně naglazovaný, potom po výpalu tyto součástky přilepovaly a robota si sestavily na podkladovou sololitovou desku. Když byl pomocník hotový, daly mu jméno a vymyslely i návod k použití.

Výroba trvala celý měsíc, ale ta práce stála za to. Děti o svých robotech dodnes mluví a rodiče je považují za úžasnou dekoraci.

...ZNÁM KŘIŠŤÁLOVOU STUDÁNKU...

Letos máme v kroužku keramiky téma MÝTY, LEGENDY, POHÁDKY...
Při pohledu na třpytivou hladinu lesní studánky jsem se rozhodla, že tentokrát si vyrobíme studánku, plnou živé vody. Do formy jsem pro děti odlila spoustu malých ptáčků, kteří budou z té jejich studánky pít. Myslela jsem, že si je děti omalují jako sýkorky nebo vrabčáky, ale je vedla jejich fantazie zcela jiným směrem. A tak nakonec sedí sýkorka jen u té mé studánky, u ostatních pijí jacísi exotičtí ptáci. Ale to nevadí, pořád je to krásná, listím zapadaná lesní studánka, ze které je radost se napít.

tahle se teprve chystá do pece, sklo se roztaví a stane se z něj křišťálová hladina, posetá spadaným listím

 tenhle ptačí druh v lexikonu nenajdete...

 ...jen v hlavičkách dětí

Ještě, že všichni, kdo ke mně do kroužku chodí, mají zahrádku. Protože téhle studánce to bude ve sklace mezi mateřídouškou a levandulí  moc slušet.

TAJEMSTVÍ HLUBIN

Tajemná podmořská říše jitřila lidskou fantazii už od pradávna. Starověké civilizace si svět pod mořskou hladinou zabydlely podivnými tvory, napůl lidmi a napůl rybami, a ustanovily si nad nimi vousatého vládce, krále oceánů, boha bouří a mořských proudů. A jako protipól jeho ničivé síly stvořily i něžnou bytost, překrásnou mořskou pannu.
Svou představu o jejich podobě jsem chtěla vtisknout do hlíny. Vytvořila jsem proto dvě kachle v odstínech modré a zelené, a protože jsem nutně potřebovala podložku na odkládání hrnců s vařící polévkou, přizpůsobila jsem své kachle tomuto účelu.
Na kroužek keramiky ke mně chodí maminky s dětmi už od tří let. Abych je hned na začátku hodiny nevyděsila náročností předlohy, vyrobila jsem pro ně šablony na těla mořského krále a mořské panny (ačkoli obvykle trvám na tom, že výrobek musí být od začátku až do konce jejich a šablony nepoužívám). A věřte nevěřte, na fotkách dole jsou jejich vlastnoruční výrobky. Už se nemůžu dočkat, až je po přežahu vytáhnu z pece a společně je dotvoříme.

No a pohled na všechny ty kachlíky vedle sebe mě tak nadchl, že už vymýšlím, jak si tímto způsobem vylepšit koupelnu. No, uvidíme...