TRIČKA JAKO MALOVANÁ

Na poslední hodinu keramiky to chtělo něco, co by nemuselo čekat celé prázdniny na vypálení. Něco, co si děti odnesou hned a budou to mít celé léto na očích. A tak jsem zase po několika letech sáhla po mé oblíbené batice s pomocí keramické hlíny. Na této technice je snad nejtěžší vysvětlit dětem že to, co si pomocí šlikru a štětce namalují, bude na výsledném obrázku bílé.

Tohle už je zcela hotové a vyprané tričko, které čeká, až do něj doroste můj synovec.

Ale do práce se maminky i děti pustily se zápalem a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Pepčovu ještěrku jsme dozdobili i pufovacími barvami, takže má plastické flíčky na těle, oči a jazyk.
   

Ještěrka ještě před vypráním, chuděrka celá zaprášená od hlíny.

 Tomáškův chameleon má rozhodně všechny barvy svého okolí. Hlína už je z něho vyprášená a jen čeká, až ho mamka zažehlí a potom strčí do pračky. Potom to bude skutečný fešák.

 

 

Helenčin domeček má ještě pod barvou nánosy hlíny, než dostane pěkné bílé kontury, budou s mamkou muset vyprášit hlíně kožich.

A tohle je raketa pro Bertíka, ještě pěkně zaprášená, ale už se kolem ní třpytí hvězdy.

Na tričkách se ocitli motýlci a srdíčka, ale také dva dinosauři a pejsek. Ale ještě nemají vyprášenou hlínu a tak na fotkách nevypadají nic moc.

Doufám, že po prázdninách mi do kroužku přijdou děti ve svých osobně vyrobených tričkách, abych si je mohla prohlédnout a náležitě jim je pochválit. Protože mám co chválit, opravdu. Od září do května jsme společně vyrobili obrovskou spoustu krásných věcí a děti i maminky byly moc šikovné a pracovité. Tak už dumám nad programem na příští rok a těším se, že se zase setkáme. 

Tak krásné prázdniny, Anetko, Helenko, Fanynko, Kačko, Tomíku a Pepčo, krásné léto, maminky.